Undisputed champion. Co to vlastně znamená? A kdo si tuto poctu dokázal vybojovat?

Sobotní rijádská noc nám přinesla prvního šampiona těžké váhy, který má ve své moci pásy všech čtyř nejprestižnějších světových organizací – WBC, WBA, IBF a WBO. Jenže možná málokdo ví, co to vlastně označení „Undisputed champion“ znamená. A kdo na tuto metu před Oleksandrem Usykem dosáhl. Nejen v těžké váze.

Světový box je rozdělený do několika ér a etap. Před rokem 1921 se dělil na bílý a černý svět, existovaly pásy jak pro bělochy, tak pro černochy, kteří celkem pochopitelně (pro tehdejší dobu) o „bílý“ pás boxovat nemohli.

Vy, co historii rohovnického sportu trochu sledujete, jistě tipnete správně jméno prvního boxera tmavé pleti, který získal světový titul v těžké váze bez ohledu na rasu. Ano, legendární bombarďák Jack Johnson.

Mezi lety 1921 až 1963 pak žily svým životem jiné dva pásy – NBA a NYSAC, tedy národní organizace a té newyorské, která měla tehdy obrovský vliv a sílu. A rostl také vliv mimo Spojené státy a tak krátce po 2. světové válce vznikla komise, která určila NBA jako hlavní světovou organizaci.

Právě z ní v srpnu roku 1962 po mnoha hádkách (jak jinak, kvůli vlivu a financím) vznikla dnešní WBA. Konkurenční NYSAC spolu s dalšími federacemi (například tou britskou) založily o půl roku později WBC.

Také zde není třeba spekulovat nad tím, kdo byl první „nesporným“ šampionem v těžké váze. Prvním, kdo dal vlastně vzniknout slovíčku „Undisputed“ (dříve se nepoužívalo). Ano, Joe Frazier, který se 16. února 1970 stal po výhře nad Jimmym Ellisem prvním šampionem WBA a WBC v těžké váze. Tuto pozici obhájil pětkrát, včetně triumfu nad Muhammadem Alim, než jej přejel jako tank George Foreman.

Vliv promotérů a manažerů ale rostl dál. A tak se v roce 1983 od WBA odštěpil další kus, který dal vzniknout IBF. Té na scéně extrémně pomohl Larry Holmes, který se vzdal pásu WBC, aby mohl být prvním šampionem nové federace.

První král těžké váhy, který měl v držení všechny tři pásy? Chvilka napětí… Ano, v roce 1987 se jím stal Mike Tyson. Na dlouhé roky to byl právě on, kdo dal absolutnímu šampionovi těžké váhy lesk, respekt a nehynoucí slávu. V té době byl vlastně nejznámějším sportovcem světa. Už v jeho éře vznikla organizace WBO.

Té ale trvalo vlastně téměř 20 let, než získala respekt ostatních federací a jejich uznání, tj. zařazení šampionů WBO (platí de facto za evropskou organizaci) do svých ratingů. Jako poslední ji uznala IBF v únoru 2007 a následně i Mezinárodní boxerská síň slávy (IBHOF). A tím začala současná éra „čtyř pásů“.

Jen pro zajímavost – v těžké váze bylo před Usykem v éře tří pásů celkem pět absolutních šampionů – své postavení obhájil ale pouze Tyson (šestkrát) a Evander Holyfield (třikrát). A výše popsané je také důvod, proč nikdy nebyl za „undisputed champion“ označen Ukrajinec Vladimir Kličko, který své času držel pásy WBA, IBF a WBO (a také The Ring).

A ještě jeden rozpor tu je. Vinou zákulisní politiky federace WBC, která v roce 2021 přišla s nesmyslem jménem „Franchise champion“ (měl konkurovat udělovanému pásu The Ring a uvolnit šanci na klasický titul WBC v dané váze, jednoduše opět šlo o rozhodnutí chamtivosti) nezískali status absolutního šampiona lehké váhy Teofimo Lopez (po výhře nad Vasylem Lomačenkem) a následně ani jeho přemožitel George Kambosos Jr. Přestože oba odcházeli z ringu se všemi čtyřmi pásy.

Oficiální seznam „Undisputed champion“ je tak následující.

MUŽI (chronologicky):

1. Bernard Hopkins: Získal všechny čtyři pásy ve střední váze ještě v éře tří titulů v září 2004.

2. Jermain Taylor: Právě Hopkinse v roce 2005 porazil).

3. Terence Crawford: Jeden ze tří mužů, kteří sjednotili dvě váhy. Je prvním, kdo získal pásy všech čtyř organizací v současné éře. V roce 2017 se mu to povedlo v lehké divizi, loni pak ve velteru.

4. Oleksandr Usyk: Druhý z těch, kteří opanovali dvě váhové kategorie – v roce 2018 křížovou, 18. května dobyl také těžkou.

5. Josh Taylor: V roce 2021 dokázal ovládnout super lehkou (lehkou velterovou) váhu.

6. Canelo Alvarez: Dočkal se také hvězdný Mexičan. Od listopadu 2021 mu říkají pane všechny pásy v super střední váze.

7. Jermell Charlo: Zápas s Canelem loni v září byl prvním, ve kterém se proti sobě postavili dva absolutní králové jedné z vah. Mexičan ale vládci super velterové divize nedal žádnou šanci.

8. Devin Haney: Lehká váha už má dva své absolutní šampiony. Po Crawfordovi ji dokázal sjednotit také jeho americký krajan. Ten ale na rozdíl od „Lovce“ posun výše nezvládl. Tedy pokud zůstane v platnosti výsledek jeho prohraného souboje s Ryanem Garciou.

9. Naoya Inoue: Třetí do party absolutních králů dvou divizí. Hvězdný Japonec to navíc stihl během dvanácti měsíců – v prosinci 2022 dobyl bantam, o rok později super bantam.

ŽENY (chronologicky): 

1. Cecilia Braekhusová: Dlouhé roky platila za „První dámu“ (její přezdívka) boxu. Pásy WBC, WBA, IBF a WBO držela skvělá Norka pohromadě dlouhých šest let.

2. Claressa Shieldsová: Někdy je jí opravdu hodně díky jejím mediálním výstupům a až hysterickému projevu. Jediná dvojnásobná ženská olympijská šampionka je dvojnásobnou absolutní královnou – nejprve ve střední váze a poté i super velterové. Dokonce se dá říct, že trojnásobnou. Střední divizi sjednotila dvakrát.

3. Katie Taylorová: Fenomenální Irka získala všechny pásy v lehké a super lehké váze.

4. Jessica McCaskillová: Právě tato Američanka dvakrát porazila Braekhusovou.

5. Franchón Crews-Dezurnová: Ve střední váze nestačila na Claressu Shieldsovou, v super střední ale na vrchol dojít dokázala.

6. Chantelle Cameronová: V listopadu 2022 ovládla super lehkou váhu, následně jako první zdolala i Taylorovou, aby s ní pak v odvetě těsně prohrála.

7. Amanda Serranová: Fenomenální Portoričanka získala devět pásů v sedmi vahách, díky čemuž je také zapsaná v Guinnessově knize rekordů. Sjednotit dokázala ale „jen“ pérovou v únoru 2023.

8. Alycia Baumgardnerová: Možná trochu nenápadná Američanka s dynamitem v rukou dokázala opanovat taktéž v únoru 2023 váhu super pérovou.

9. Savannah Marshallová: Podobný příběh jako Crews-Dezurnová. Právě ji vystřídala na trůnu super střední váhy poté, co o váhu níže nestačila na Shieldsovou, která tak Britce oplatila jedinou kariérní prohru (z amatérského ringu).

10. Seniesa Estradová: Poslední absolutní královnou je momentálně „malá, velká“ bojovnice z Los Angeles. Šampionka tří vah dokázal sjednotit tu nejmenší: mini-muší.