Drtivá výhra Warrena nad Hearnem. Knockoutové triumfy zapsali Zhilei i Dubois

Sobotní boxerský večer se v saudsko-arabském Rijádu protáhl do hluboké noci, ale ti, co je sledovali celý od začátku do konce, nelitovali. Souboj 5 na 5: Queensberry vs. Matchroom opanovala suverénně prvně jmenovaná stáj promotérského barda Franka Warrena. Ten dal svému o třicet let mladšímu rivalovi Eddiemu Hearnovi skrze své boxery velkou školu.

Začněme jediným ze šesti zápasů večera, který se do vzájemného zápolení britských promotérských soupeřů nepočítal. Ruský bohatýr Dmitrij Bivol (23-0, 12 KO), toho času král polotěžké váhy, postavil místo krajanovi Arturu Beterbijevovi (20-0, 20 KO) náhradníkovi Maliku Zinadovi (22-0, 16 KO) z Libye.

Největší outsider večera se hvězdného protivníka nezalekl, v průběhu souboje jej neustále vyzýval k dalším a dalším výpadům. Knockdownu v prvním kole navzdory. Bivol si kontrolovaným výkonem, kdy byl daleko ofenzivnější než obvykle, došel pro triumf v šestém kole. A pojistil si sjednocující setkání se zmíněný Beterbijevem. Dva ruští bijci, kteří ale hodně rozdílně přistupují ke konfliktu na Ukrajině, se utkají v Rijádu o vládu nad polotěžkou vahou 12. října.

První bitvou v rámci 5 na 5: Queensberry vs. Matchroom byla ta mezi Willem Hutchinsonem (18-1, 13 KO) a daleko ostřílenějším Craigem Richardsem (18-4-1, 11 KO). „Spider“ v posledních třech letech poměřil síly s Dmitrijem Bivolem i Joshuou Buatsim a přestože s oběma prohrál, podal kvalitní výkony a čekalo se, že by tyto zkušenosti měl prokázat proti dosud nepříliš prověřenému 25letému krajanovi.

Jenže vše bylo jinak, Hutchinson v ringu de facto dominoval, do výraznějších problémů – a to především vinou odcházející kondice – se dostal až v závěru 10. kola, jenže v rohu se mu dostalo výrazné podpory a bijec přezdívaný „Braveheart“ si nakonec zaslouženě došel pro největší triumf kariéry. První body pro Warrena.

Další svému chlebodárci zajistil „malý, velký“ muž pérové váhy Nick Ball (20-0-1, 11 KO). Otevřený a vyrovnaný střet s Raymondem Fordem (15-1-1, 8 KO) nakonec opanoval nejtěsnějším možnou výhrou 3-0 na body v zápase, ve kterém nejsou downy a další bodové srážky: 115-113, 115-113 a 113-115. Opět body pro Warrena.

Jestliže první dva souboje večera skončily na body, další už pokaždé před limitem. Nejdéle pobyli v ringu Hamzah Sheeraz (20-0, 16 KO) s Austinem Williamsem (16-1, 11 KO), než prvně jmenovaný rivala definitivně rozbil v kole číslo 11. Čtyřnásobná nálož bodů pro Warrena – knockoutový triumf kapitána týmu, kterému se zisk automaticky násobil.

V tu chvíli bylo jasno, že Hearn už šek na 3 miliony získat nemůže, maximálně měl šanci srovnat na 6-6, to by ale oba jeho koně museli slavit před limitem. Stal se ale přesný opak.

Filip Hrgovič v bitvě o prozatímní titul IBF v těžké váze na Daniela Duboise vtrhnul jako velká voda. Jeho kombo přední rovná + zadní rovná/cross fungovala parádně. „Pár jsem jich tam sežral, to je pravda, ale mě to naopak probudilo. Společně s radami z mého rohu. Vím, že se na svůj tým mohu spolehnout,“ usmíval se po duelu stále teprve 26letý bijec přezdívaný „DDD“.

Už ve druhém kole roztrhl Hrgovičovi pravé obočí (nejspíše po úderu), v dalším průběhu i druhé. Klíčové ale by něco jiného – Dubois opravdu přinesl do ringu i plán B, který jeho protivník zjevně připravený neměl. Ono celkově nejspíše příprava nemusela proběhnout dle plánu. Protože druhým klíčem k úspěchu Duboise byla jeho kondice.

Chorvatský hrdina jako by se v prvních dvou kolech (a pak ještě ve čtvrtém) vyházel, jenže poté extrémně rychle vadnul. Sedmé dějství téměř celé „prohulil“ a z těžkých problémů se nedostal ani v osmém. A když ringový duel na chvíli přerušil kvůli kontrole Hrgovičových zranění, lékař mu doporučil zápolení ukončit.

Dubois tak bez diskuzí zapsal největší triumf kariéry, má druhý „menší“ pás (po regulérním WBA, nad kterým je samozřejmě pás superšampiona, jenž je v držení Usyka, nyní vybojoval titul IBF, ovšem jen prozatímní) a před sebou nejspíše souboj s krajanem Anthonym Joshuou. Ten dění v ringu poctivě sledoval z první řady u ringu.

„Slyšel jsem, že dalším soupeřem by měl být Joshua. Tak do toho, nemohu se dočkat. Tohle je moje éra, budu šampionem, králem,“ nebrání se britský talent srpnové konfrontaci s dvojnásobným mistrem světa ve Wembley. Všemocný Turki Al-Šejk ale karty v tomto případě neodkryl: „Uvidíme, jak to dopadne. Čeká mě tiskovka v Londýně právě k tomuto eventu, kde oznámení naše zápasy. A fanoušci se mají nač těšit.“

Kdo ví, možná také on čekal na to, jak dopadne hlavní duel večera. Ten se stal jasnou záležitostí. Wilder měl pár dobrých momentů, ale většinu času strávil zády v provazech, kam jej Zhalei šikovně tlačil. Především si ale dával pozor na zadním ruku „Bronzového bombardéra“.

„Věděli jsme, co je jeho pravačka za zbraň. A skvěle jsme se na ni připravili. Pár úderů jsem zblokoval, přesto jsem je cítil. Věřte mi, ten kluk v ní má strašnou ránu,“ shrnul zápas s ex-šampionem WBC čínský levoruký pořízek, který už oslavil 41. narozeniny.

Nakonec to byla paradoxně jeho pravačka, která zápas v pátém kole rozhodla. Nejprve svojí přední rukou předběhl tu zadní Wildera, kterého škrtla po bradě a na chvíli způsobila jeho dezorientaci. Vzápětí se přiřítil čínský expres a sestřelil ho brutálním úderem pravačkou. Američan se ještě dokázal zvednout na nohy, ty ale nepřesvědčili ringového, aby jej nechal pokračovat v souboji dál.

„Chci ty největší duely. Jsem zpět a připraven bojovat o tituly,“ zakončil rozhovor i celé boxerské dění v ringu Zhang.

Tak, co myslíte – vybere si AJ pro zářijový galavečer ve Wembley svého mladšího krajana, nebo čínského veterána? To zjistím už v nejbližších hodinách na londýnské tiskovce. Stejně jako se už brzo dozvíme, zda Deontay Wilder potvrdí svá předzápasová slova a po drtivé prohře odejde do boxerského důchodu. Nebo bude hledat ještě nějaké další výzvy (případně výmluvy) pro pokračování sportovní kariéry.

Jedno je jisté – formát 5 na 5 nenudil, naopak a dal základ pro spekulace, že by se podobné turnaje mohly opakovat. A že bychom na podzim mohli vidět ten mezi USA a Mexikem, na kterém by se proti sobě mohli postavit Terence Crawford a Canelo Alvarez.