Jak se Sparta dostala na dno? Letními přestupovými přešlapy. Pomohl by odchod Birmančeviče?

Úterní ostudu 0:6 s Atlétikem Madrid sparťanský kouč Lars Friis ještě ustál. Těžko si ale představit, že na dlouho, přestože za současné problémy českých šampionů nesou hlavní vinu jiní. Jestliže za poslední dva roky byli sportovní ředitel Tomáš Rosický a sportovní manažer A-týmu Tomáš Sivok chválení, letošní léto jim hrubě nevyšlo.

Qazim Laci (leden 2023). Veljko Birmančevič (červen 2023). Indrit Tuci (leden 2024). Ermal Krasniqi (červen 2024), Albion Rrahmani (srpen 2024).

Takto postupně přicházeli hráči ze zemí bývalé Jugoslávie do Sparty. Prvně dva jmenovaný – dravý Albánec Laci a srbský šikula Birmančevič bok po boku odehráli celou loňskou sezonu, v lednu pak přibyl Lacimu kamarád a krajan, útočný bijec Tuci.

Dosud vše v pořádku, přestupová politika sparťanského vedení sklízela zaslouženou chválu. Jenže přišlo druhé mistrovské léto a problém.

Nejprve příchod prvního kosovského hráče – Krasniqiho. Měsíc a půl nato, druhého – Rrahmaniho. Letenští ho podepsali 19. srpna. Přesně za měsíc přišla slavná premiéra v ligové fázi Ligy mistrů, ve které schytal Salzburg v Praze třígólovou nakládačku. Vše vypadalo idylicky, fanoušci rudých barev se už možná pomalu viděli minimálně v prvním kole vyřazovací fáze této soutěže.

Už v tu chvíli se ale některými médii prohnaly spekulace o nesouladu v kabině. Asi si nešlo nevšimnout, jak především Angel Preciado hrál v létě na úplně jiný rychlostní stupeň v lize a na mezinárodní scéně. Otevřeně o chuti zkusit štěstí jinde, mluvil také Birmančevič.

Jenže během letního přestupního období odešli jiní. Nejprve na začátku léta lídr s velkým L – Ladislav Krejčí. Po něm bouřlivák, ale také důležitý článek do šatny Jan Kuchta.

Najednou nebyl nikdo, kdo by horkou jižanskou krev krotil. Filip Panák je skvělý hráč, tahoun na hřišti, ale rozhodne není nastavený tak, aby někoho jednoduše sjel a trošku bouřlivěji srovnal do latě. Totéž Asger Sörensen, či středopolaři Lukáš Sadílek, David Pavelka a Kaan Kairinen.

Někdo si řekne, ale vždy to na začátku sezony fungovalo? 13 výher z patnácti úvodních zápasů sezony, postup do Ligy mistrů. Ano, ale i auto vám ještě určitou chvíli pojede, i když už nešlapete na plynový pedál a slyšíte bouchání v motoru.

Jsou to tři týdny, kdy vypluly na povrch další spekulace – že se zraněním Birmančeviče je to jinak, než se prezentuje a že uvnitř kabiny je problém mezi ním a novými kosovskými hráči. Přišla reprezentační pauza a toto téma se najednou stalo tabu. Přitom dává velký smysl.

Jistě, pravdu se dozvíme až později, jestli vůbec. Nejspíše vše nakonec odnese kouč Lars Friis. Ale je vysoce pravděpodobné, že Sparta se po dvou letech cesty vzhůru z marastu, ve kterém byla minimálně jedno desetiletí, dostala do ještě hlubších problémů sama další sérií chyb v přestupním období. Naprosto zbytečných a hloupých chyb.

Tou hlavní je příchod dvou kosovských hráčů do kabiny bez ostrého lídra, ve které navíc sedí Srb. Tedy hráč ze země, která nezávislost Kosova neuznává. Pamatujete? Tři roky zpět, mistrovství světa v boxu v Bělehradu, na které se dostaly všechny výpravy, kromě té kosovské? Byl z toho incident, který se řešil na půdě MOV a v nejvyšších politických kruzích.

Ve spojení se Spartou jsem se schválně zeptal známých z Kosova i Srbska, co si myslí o tom, že v letenské kabině sedí dva Albánci, dva fotbalisté kosovské národnosti a Srb. Reakce vlastně pokaždé stejná: Albánci a Srbové se snesou, ale kosovští a srbští sportovci (lidé)? Ne. Přes to prostě vlak nejede. Tyhle dva národy se prostě nesnesou.

Jsem hodně zvědav, co se bude dít, až se Birmančevič vrátí do sestavy. Pokud se ještě na podzim vrátí. A zda bude dres Sparty hájit i jaře, nebo v lednu odejde. Nebo se potichu vytratí kosovské duo Krasniqi-Rrahmani. Pokud dojde na jednu z těchto možností, výše popsané dostane jasné razítko. A kde, koho napadne otázka – Jak by vypadal sparťanský podzim, kdyby Rosický a spol. vyslyšeli tužeb srbského křídelníka a pustili ho už v létě?