Boxovala Italka s mužem? NE. Hyperandrogenismus neznamená automatickou výhodu

Asi málokdo toto téma v posledních dnech minul. V prvním kole boxerského turnaje ve váze do 66 kilogramů se proti sobě postavily Italka Angela Cariniová a Alžířanka Imane Khelif (český Imám Chalífová). Prvně jmenovaná duel vzdala po 46 vteřinách, v ringu se rozplakala a následně prohlásila: „Vzdala jsem, abych ochránila svoje zdraví a odešla z ringu s hlavou vztyčenou.“ Proč? Její soupeřka má v těle i mužské pohlavní chromozomy XY.

Začněme od poslední věty italské boxerky. Kdo zápas a její chování viděl, oprostí se od honu na čarodějnice, který se rozjel, si musí říct – herecký výkon hodný filmového Oscara.

Chalífová, kterou mimochodem trénuje legendární kubánský kouč Pedro Diaz, totiž nespadla z nebe a neobjevila se na olympiádě jen proto, aby způsobila současný poprask, tolik podobný tomu, který před patnácti lety způsobila jihoafrická půlkařka Caster Semenyaová. Dokonce se obě ženy ze zákulisí mezinárodní scény dobře znají, působí na ni od juniorských let, jsou totiž vrstevnice (oběma je 25 let). Obě startovaly i na tokijských hrách před třemi lety, paradoxně tehdy šla Alžířanka „šedesátku“, Italka váhu do 69 kg. Z toho mimo jiné plyne, že Cariniová je přirozeně těžší z této dvojice, přesto mimo jiné pronesla: „Nikdy jsem nedostala tak tvrdý úder.“

A celý laický, sportovní i boxerský svět s ní souzní, Youtuber, boxer a promotér Jake Paul ji dokonce nabídl profesionální duel pod jeho Valuable Promotions na galavečeru, kde se 15. listopadu postaví legendárnímu Miku Tysonovi. „A neboj, u mě nebudeš boxovat s mužem, ale ženou,“ přidal.

„Je to na hony daleko pravdě. Lidé si pletou intersexy (zjednodušeně přechodný stav mezi mužem a ženou) s transgendery, někdo dokonce s homosexuály. Intersex není nic proti přírodě. Konstatovat, že chromozom XY automaticky v ženském těle automaticky znamená, že je biologicky mužem, je zavádějící,“ řekl v rozhovoru pro SportsInsider.cz uznávaný český biolog a vědec Jaroslav Petr.

„Je důležité mnoho faktorů, které my navíc neznáme. Na chromozomu Y je klíčový gen SRY. Pokud tam chybí, což se stává, vyvine se člověk jako žena. Ale ani s kompletním Y chromozomem nemusí být člověk mužem. Klíčové je, jakou mají sensivitu k androgenům. Pokud na hormony androgeny jejich tělo nereaguje, mohou se vyvíjet jako ženy i s pohlavními chromozomy XY. Naše představy o tom, kdo je muž a žena jsou velmi zjednodušené. Dám příklad – při rutinní kontrole plodu na trisomii 21 (Downův syndrom) byla provedena i kontrola chromozomů matce, pro kterou šlo o její třetí dítě. A zjistilo se, že většina jejich buněk v těle má pohlavní chromozomy XY. Byla tedy muž? Nebo naopak, seniorovi, který byl průkazně otcem dvou dětí, šel na operaci kýly a našli mu v pánevní dutině dělohu. Byl tedy ženou? Muži a ženy jsou většinou, ale zároveň krajní polohy spektra,“ přidává muž, který za svůj přínos v oblasti popularizaci vědy získal před šesti lety Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovaci. A také řadu prestižních literárních ocenění.

Proč tedy současné obrovské haló kolem Chalífové a také tchajwanské boxerky ve váze do 57 kilogramů Lin Yu-Ting (česky Lin Jü-tching)?

Přestože je Mezinárodní boxerská federace (IBA), která stále ovládá většinu amatérského boxu a pořádá i světové šampionáty, je dlouhodobě v klatbě MOV a poslední roky také sportovní světa, protože ji ovládají ruské peníze a prezident Umar Kremljov, hon na obě boxerky rozpoutala připomínka z loňského MS v Novém Dillí, ze kterého byly obě diskvalifikovány. Chalífová ve chvíli, co se probojovala do finále. Jü-tching semifinále prohrála, takže ji tento duel ve statistikách zůstal, předchozí tři výhry ji ale byly odebrány.

Důvod? IBA prostřednictvím Kremljova oznámila, že po jejich důkladnějším vyšetření včetně zkoumání DNA neprošla testem testosteronu a genderu. Porovnány byly hodnoty z tohoto šampionátu a předchozího MS, které se konalo o rok dříve v Istanbulu a kde Tchajwanka vybojovala své druhé světové zlato. Regule MOV ale obě ženy na olympijské hry pustily. Je třeba dodat, že tím, že si olympijský výbor řídí boxerský turnaj na posledních dvou hrách sám, organizuje také ty kvalifikační, skrze které se obě do Paříže kvalifikovaly.

„Předně je třeba říct, že genderové regule MOV jsou hodně zjednodušené a zastaralé. Udávají pouze jedinou hodnotu testosteronu a už vůbec neřeší, zda má v organismu daného člověka nějaký účinek. Někdy ani v takto vysokých hodnotách nemusí pro fungování těla vůbec nic znamenat,“ říká k tomuto bodu Petr. Hladina testosteronu je přitom často tím hlavním argumentem. Jenže mylným.

„Vždyť i ženy produkují určité, menší množství testosteronu,“ a následně přidává: „Lidé se rodí s mutací pro androgenové receptory. Pokud je má takový člověk zcela nefunkční, pak u něho testosteron nemůže působit. Studentům to přibližuji na příkladu, že sice má kvalitní televizi, skvělý signál, ale bez antény je vám to k ničemu. Samozřejmě, pokud receptory ztratí funkci jen částečně, může vyšší hladina testosteronu přinést výhodu, ale…“

„Tohle zkoumání dle dostupných informací vůbec neřeší. Studie v případu Semenyaové nebyla zrovna objektivní. Takže nejspravedlivější by bylo, hodnotit tyto případy dle funkčnosti receptorů, což je nesmírně složité stanovit. Určit hranici pro hormon je sice jednodušší, ale hormony jsou vylučovány v tzv. pulsech, takže jednorázový odběr může být zavádějící. Myslím, že by s tím mohla pohnout uměla inteligence, pokud by se tomu chtěl někdo věnovat. AI dnes umí z genu odvodit prostorovou strukturu bílkoviny, ze které se dá zase vyvodit interakce bílkoviny receptoru s hormonem,“ snaží se vysvětlit Petr celou problematiku.

V tomto případu se tak svými zkušenosti z oboru biologie staví jasně proti démonizování obou boxerek a toho, aby je lidé označovali za muže. Nemluvě o tom, že ve váze do 66 kilogramů se může i Chalífová utkat s další Tchajwankou Chen Nie-chin (česky Čen Ni-čin). Při pohledu na ni kdekoho jistě napadne, že se nedívá na ženu. Přitom u 27letá mistryně světa z roku 2018 na rozdíl od kolegyň nikdy podobné testy neproběhly. A pokud ano, tak se o nich neví, protože se jí žádné diskvalifikace a komunikace o chromozomech XY netýkají.

„Mezi muži existují obrovské rozdíly v produkci testosteronu (někdy i několikanásobné). Měli by být tedy muži s vysokými hladinami testosteronu nějak omezování za to, protože získávají větší výhodu než hyperandrogenní ženy nad zdravými ženami?“ ptá se český biolog na závěr.